tři tuny

NáDECH
(autor textu: Dza Krčma)

Peří sňaté křídlům v mlhách
táhlo mocně paže k zemi
Vůle k vzletu ubývalo
přebývat tam osud kázal

Ztěžkla sněhem její náruč
bloudil pohled každého dne
Víčka mřela v ledu smutku
probouzet pak chtěla marně

Poznenáhlu měnila změť
ponurých snů dlouhých nocí
Lampám knoty zkracovala
kdekdo zíral v oslnění

Toho rána nadechli se
tíže pout jim o zem třeskla
V rámu okna mezi poli
v novém šatu třešně něha